Ve věku 93 let zemřel historik umění Jiří Šetlík, mnohostranný teoretik, který v době normalizace přispíval do samizdatu.
Jiří Šetlík po válce vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě UK. Protože pocházel z podnikatelské rodiny, vojnu si odsloužil u pověstných PTP. Profesní dráhu zahájil v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1958-1964 stál v čele sbírky moderního umění Národní galerie.
V 60. letech hojně publikoval, např. v Literárních novinách, Ateliéru apod. Koncem 60. let redigoval časopis Výtvarná práce. V období V letech 1968-1970 byl Jiří Šetlík ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea.
Po vyloučení z KSČ pracoval až do roku 1989 jako technický pracovník na rekonstrukci památkových objektů Uměleckoprůmyslového muzea. Po sametové revoluci se naplno věnoval pedagogické dráze, když působil na UMPRUM, UJEP v Ústí nad Labem nebo TU Liberec.
V době normalizace se Jiří Šetlík podílel na neoficiálních uměleckých projektech a byl členem Jazzové sekce. V samizdatu vydával sborníky o významných postavách českého výtvarného umění – o V. Janouškovi, Z. Palcrovi, V. Boštíkovi, V. Janouškové, J. Johnovi, K. Malichovi, E. Kmentové J.
Chalupeckém a dalších. V roce 1990 Jiří Šetlík stál spolu s Jiřím Kolářem, Václavem Havlem a Theodorem Pištěkem u založení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Byl také čestným členem České akademie vizuálního umění.